Drtiče-odpadů  Co lze drtit

Kuchyňský drtič odpadu umožňuje drcení téměř jakéhokoliv biologického odpadu, který produkuje každá domácnost či gastronomický provoz (jídelna, restaurace apod.).

Zjednodušeně platí, že lze drtit vše, co by se v přírodě samo rozložilo.

Do drtiče odpadu tedy patří:
- zbytky jídel z talíře, staré pečivo
- maso (zbytky), kosti, klouby, šlachy a chrupavky
- ovoce, zelenina a jejich slupky (mimo slupky kukuřice, banánů a cibule)
- skořápky vajec, ořechů, arašídů, pistácií
- jádra, semena a měkké pecky
- kávová sedlina (lógr), filtry kávovarů, čajové sáčky
- nedopalky cigaret, párátka, špejle, papírové kapesníky a ubrousky

Drcení urychlíme, když velké kusy nalámeme či nařežeme na menší kousky. Rozdrcený odpad odplavovaný proudem tekoucí vody poté putuje odpadním potrubím až do čističky odpadních vod, kde je biologicky rozložen stejně jako každý další odpad.

Struktura rozdrceného odpadu je (dle mnoha publikovaných výzkumů) nepoživatelná pro hlodavce.
Rozdrcený odpad (drtí se spolu s tekoucí vodou) je hnán odpadním potrubím pod mírným tlakem, tím je zajištěno - jako sekundární efekt - i jeho účinné pročišťování.

Do drtiče odpadu všeobecně nepatří cokoliv, co se v přírodě samo nerozloží.

Do drtiče odpadků tedy nepatří:
- odpady, které nejsou snadno biologicky odbouratelné (umělé hmoty, guma, kůže, provazy, textil apod.)
- anorganické odpady jako skořípky ústřic, sklo, keramika, porcelán, kov mimo vaječných skořápek – tyto je možno drtit.
- celé velké kosti, tvrdé kosti, tvrdé skořápky ořechů a kokosů, tvrdé pecky
- vláknité odpady jako slupky z kukuřice, banánů a cibule.
- chemické čističe odpadu a jiné chemikálie